Assassins Creed 2

1. května 2010 v 23:06 | Happy |  Hry
AC2 1

Pokračování jedničky se tentokrát odehrává v renesanční Itálii. A je to naprosto úžasný. Tak moc úžasný, že proti tomu vypadá první díl jako prototyp. Naprosto všechno bylo vypilované do dokonalosti. Největší neduh jedničky - repetivní druhá polovina děje - teď je největším kladem. V druhé polovině to začíná mít pořádný grády. Jsou tam všelijaké zvraty a překvapení.

Ehm ehm. Nejdřív v současnosti. Jste Desmond Miles, jehož celá genetická línie jsou assassíni. V prvním dílu vás zajali templáři. No, tak teď hezky utečete. Přijme vás (a jistou sličnou asistentkou) jedna z posledních skupin assassínů. Sarkastický týpek, počítačový magor a sexy asistentka. Není divu, že templáři vyhrávají. Ale to je fuk. Sednete si do Animusu 2.0 a vracíte se do minulosti.

Tentokrát do paměti Ezia Auditore de Firenze. Rozmazleného mladíka, který si hezky renesančně užívá život. Rvačky, děvky, lezení po stěnách, prostě fajn život. Jednoho dne však jeho otce a bratry veřejně popraví za zradu. Ezio potom utíká ke svému strýci Mariovi, od kterého se dozví, že je on a jeho otec Assassin. Zavraždili je templáři, s kterými jsou ve válce. Tudíž se vydá na pomstu. 
Hodně krvavou pomstu. Pomalu se rozplétá síť intrik až k samotnému Papeži. Cestou potkáváte množství osobností, jako například Savonarola, Leonardo da Vinci, Machiavelli a další. Ti všichni v tom hrají nějakou roli.

AC2 2
Boje jsou mnohem plynulejší a akčnější.

Samotné assassinace jsou mnohem nápaditější, než v prvním dílu. Máte mnohem, mnohem více možností. Teď můžete stráž otrávit, odlákat zloději/prostitutkami/vyhozenými penězi, nebo prostě normálně zabít, protože jste rádi neoriginální. T_T Ale i zabíjení tu je zábava, protože si můžete (za peníze) koupit nové zbraně, a rána kladivem do hlavy může fakt bolet. Váš drahý přítel Leonardo da Vinci vám postupem času dokonce přidá druhý hidden blade a skrytou pistoli. Nebo můžete nepřítele jednoduše odzbrojit, a pak ho jeho vlastní zbraní probodnout. Zatímco dříve jste se mohli schovávat jenom v potulujících skupinkách kněží, tak teď postačí jakákoliv větší skupina lidí, což se vám efektně ukáže zešednutím obrazovky. Prostě můžete dělat co chcete, jak chcete, a mnohem snadněji, než v 1. dílu.

AC2 3
Šplíchanec krve a rozmazaná obrazovka, aneb akce byla úspěšná ^^

Další novinka. Jak jsem již zmínil. Jsou tu peníze. Vyděláváte si okradením lidí, vybrakováním všudypřítomných pokladniček nebo vybráním daní ve vašem vlastním městečku. Wow. Dokonce si ho můžete vylepšovat, za což zase dostanete vyšší daně. (Byť osobně nerozumím, proč vám zvýší prosperitu, když založíte gildu pro zloděje..) Peněz je ze začátku nedostatek a ke konci přebytek, jako u každé hry. Sice musíte pořád utrácet peníze za léčivo, munici a opravu zbroje, ale ve druhé třetině hry se jednou vrátíte do města vybrat pokladničku, a máte na další 3 hodiny vystaráno.

Při zabíjení (a když vás objeví při kradení) se stáváte notorickými, takže vás budou stráže poznávat rychleji. "Notoričnost" snižujete strháváním plakátů s vaším obrazem, uplácením řečníků a zabíjením politiků. A úplně se jí vyhnete používáním nízko-profilových akcí. Takže když se rozběhnete, skočíte na něj a vrazíte mu kudlu do krku, tak začnou lidi ječet a přivolají další stráže. Docela pěkná motivace, abychom se plížili.

AC2 4
Můžete si najmout poskoky, co budou bojovat s vámi.

Kromě zabíjení je zde největší zábava samozřejmě lezení po zdech a běhání. Sice občas skočil Ezio někam úplně do háje a málem se přitom zabil, ale naprostou většinu doby leze tam, kam chcete. A skákání tu má mnohem větší roli, protože jsou po Itálii volně roztroušené hroby slavných Assassinů, kde musíte různě zdolávat překážky a dostat se na konec, kde vás čeká sladká odměna (v podobně ošklivého disku, s jehož pomocí si konečně zpřístupníte Altairův oblek ^_^). To ve mě poněkud evokovalo staré časy s Prince of Persia, a vlastně i mnohými plošinovkami ještě na starém playstation 1. Taková moc příjemná nostalgie, ale přesto to je moderně zpracováno. 

Graficky to je naprosto krutý. Ten smysl pro detaily je naprosto udivující, a ta renesanční Florencie je prostě překrásná. Občas se krátce mihnou futuristické efekty, které vám připomínají, že nehrajete za Ezia. Hrajete za Desmonda, který hraje za Ezia. (A tvůrci toho moc rádi využívají) Zvuk je také skvostný, například to lze doslova cítit, když běhá Ezio po střešních taškách. Nebo kecy civilistů a vojáků, těch je mnohem víc, než v jedničce, a místy jsou i úsměvné. Občas dokonce řeknou něco italsky (s anglickými titulky), což tomu dává takový dobový ráz. Eziův italský epilog při každé assassinaci je Boží. (Requiesta di pace.) Prostě to je všechno mnohem živější. (Jako by ten Animus 2.0 vylepšil i realističnost vzpomínek.)

Celkově to je v naprosto všech ohledech dokonalý nástupce Assassins creed. Vyžehlil všechny neduhy a přidal hroznou spoustu věcí. A všechny ty dobré nápady perfektně zpracoval. Dlouhá kampaň (plná intrik a konspirací), spolu s různými skrytými tajemstvími a minihrami mi hrozně připomíná staré časy, kdy si dávali tvůrci záležet na každičkém detailu hry, a různě tam schovávali překvapení pro hráče. Je to prostě pařba, jak má být.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gig | Web | 2. května 2010 v 14:09 | Reagovat

*spadne ze židle*
<3

2 ahoj | Web | 5. května 2010 v 20:28 | Reagovat

naprosto ůžasný :) ... máš rád assassins creed?tak koukni na můj blog a napiš komentář...díky

3 Kikipal | E-mail | Web | 29. června 2012 v 10:50 | Reagovat

Super blog ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama