Ahoj, já jsem Petr.

28. října 2011 v 13:30 | Happy |  Ostatní
Včera/dneska jsem byl na narozeninové party v klubu La Mirage. Obvykle odcházím dřív domů, ale tentokrát jsem si řekl, že tam s ostatníma budu až do úplného konce, abych měl kompletní zkušenost. Nakonec jsme tam byli až do půl druhé (ještě chvíli a byla by zavíračka) a jeli jsme domu nočním autobusem. No to byl panečku zážitek.

Mí spolužáci jsou totiž pod vlivem alkoholu neskutečně destruktivní, u některých se dokonce projevují sklony k pyrománii. Ničily se tácky, pálily se papírky, čmáralo se na zeď a nikdo se ani na chvíli nepozastavil nad tím, že tady ničí cizí majetek. (Dokonce ani lidi, u kterých bych to čekal) Ale hej, co já vím. Třeba to takhle má být.

Jediná sranda ten večer byla popíjení soft drinků ("Hej Romane, měl bys zkusit Virgin Mojito, to je přesně pro tebe") a představování se opilým cizím lidem jako Petr. Vždycky jsem se chtěl jmenovat Petr.

Noční busy jsou zážitek sám o sobě. Jezdi tam všemožné trosky všemožní lidé a má to úplně jinou atmosféru. Dá se přitom nádherně přemýšlet. (Což mi připomíná, "O čem přemýšlím když jezdím nočním autobusem" zní jako parodie na Murakamiho novely) Celá párty ve mě zanechala směsici apatické lhostejnosti a frustrace. Pořád v tom nevidím ten appeal. Upřímně řečeno jsem celou dobu spíš myslel nad tím, jestli Tite Kubo konečně posune svůj děj. (což neudělal) Ale jde tam její Veličenstvo. Z nepochopitelných důvodů je mi teď hrozivě špatně, přestože jsem nepil ani kapičku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlie | 28. října 2011 v 15:16 | Reagovat

Ale byla to prča, aspoň chvílema, to musíš uznat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama