Visual Novels

16. října 2011 v 5:52 | Happy |  Hry
Vizuální novely jsou druh japonských her, ve kterých čtete text a jednou za čas si vyberete jednu z možností, jak pokračovat dál. Od toho se odvíjí různé "cesty" s různými konci. V podstatě to jsou prastaré textovky, jenom jsou dabované (a hudebně ozvučené) a mají kreslené sprity postav. Taková "hra" pak může trvat i desítky hodin, pokud vyzkoušíte všechny cesty.

Samozřejmě, on je trošku problém v tom, že jsou visuální novely v podstatě literální díla o rozsahu menších knih. Překládali jste někdy menší knihu z japonštiny jako hobby? Anglicky přeložených VN prostě moc není. (Ale za to japonských je hafo)

Zatím jsem hrál tři entry-level VN - Saya no Uta, Yume Miru Kusuri a Swan Song. Všechny tři jsou eroge (slovo vzniklo kombinací slov erotic a game) - jsou v nich sex scény. Vlastně jediná VN, o které vím, že je bez sexu, je Steins;Gate. Už zminěné tři hry jsou docela různorodé. Ať už "množstvím textu na obrazovce" (YMK má dva, tři řádky a je docela svižný, Swan Song má celé zdi z textu), designem interface (SS má docela pěkný GUI), mírou svobody, či tím, jestli je protagonista dabován nebo ne. Nemůžete říct, že jsou všechny dělané podle jednoho programu na zadávání textu. (Teda můžete, pokud jsou od stejného studia, ale kuš)

Je to kompletně jiný formát od anime a mangy, sice se tam občas objevují podobné archetypy postav, ale ty mají podstatně větší hloubku. (a máte k nim větší vztah) Také "akční scény" vypadají trošku jinak, většinou popisuje všechno protagonista z první osoby. Je to rozhodně velmi zajímavá zkušenost. Hlavní lákadlo pro mě jsou ale občas docela bizzarní témata a ten odlišný způsob vypravování, který kombinuje každodenní život neuvěřitelnými příhodami.

Abych zmínil ty tři novely, co jsem četl:
Saya no Uta je o vysokoškolákovi, co má vinou nehody převrácené vidění, takže je pro něj všechno "krásné" naprosto ohavné. Místo svých přátel vidí odporné hroudy zkaženého masa, chodby vypadají jako vnitřek střev atd. Jeho jediná útěcha je holka Saya, která bydlí u něj. Z nevysvětlitelných důvodů totiž vypadá normálně. Je to občas docela nechutné.


Yume Miru Kusuri je zase o uzavřeném chlapci, který se cítí uvnitř naprosto prázdný. Časem však potkává 3 různé dívky, které jsou snad ve větší depresi, jak on. Rázem přemění jeho nudný život na divokou jízdu plnou emocí a rozkoše dramatu. Musí jednu z nich zachránit. První z nich je obětí šikany, druhá je znuděná třídní zástupkyně co absolutně nevěří v nějakou budoucnost a třeti netuším, protože jsem tu cestu ještě nehrál, ale hrají tam roli drogy.

Swan Song vypravuje o dalším vysokoškolákovi (ježiši, oni jsou fakt všichni vysokoškoláci) který se ocitá v hrozivé situaci: Těsně před vánoci bylo obrovské zemětřesení a následně i povodeň. Přeživší se musí dát dohromady a naučit se přežít v nových podmínkách. Někteří začnou šílet. Má fantastické vyobrazení postavy s autismem. Je to až neuvěřitelný jak je realistická.

Dále jsem chtěl hrát Fate/Stay Night a Steins;Gate. Kromě toho čekám na zbytek Katawa Shoujo (kde chodí protagonista do školy pro tělesně postižené).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Skullka Nika "Sealand" Elricová | E-mail | Web | 17. října 2011 v 12:59 | Reagovat

Já zatím hrála jen kousek Katawa Shoujo... vypadá to zajímavě.
To první se mi líbí, jenže mám takový pocit, že ta holka musí být zkažená a nechutná skrz na skrz, když ji ten kluk vidí normálně. :D

2 Happy | Web | 17. října 2011 v 14:56 | Reagovat

Katawa shoujo ne a ne vyjít kompletní, je to pomalu frustrující. A, no, to je u SnU ten zvrat. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama