22:45

23. června 2012 v 17:33 | Happy |  Ostatní
Původně se ten článek měl jmenovat "Because the red ones go faster", jakožto reference na Warhammer 40k, kdy mají orkové rychlejší vozidla jenom protože je natřou na červeno. Ale pak jsem zjistil, že rozdávají modrá trička a vykašlal se na to.
Fuck yeah. Dneska jsem běhal běh pro život s Ritou. No, personál měli příjemný a celé to vypadalo docela dobře připraveně. Jenom jsem chtěl uškrtit moderátora a jeho mizerný žerty. Nic se ale nestalo. Převlékl jsem se (docela vtipný mít adidas kalhoty a nike boty), dal jsem batoh do úschovny a Vojtovi předal lísteček. Pak jsem se zařadili za startovní čáru. Dobrý čas pro borce byl prý 15:00, ale u toho jsem nevěřícně kroutil hlavou. Co si pamatuju mou obvyklou trasu, tak bych to dal do 30-32min. Zahájil to prý někdo důležitý, ale to mi bylo vcelku jedno.

15:00 *Prásk*

Na začátku jsme se skoro ani nemohli hnout, ale postupně se to rozběhalo. Začalo mě bodat v boku hned ze začátku a kolem 3. kilometru jsem dostal i astmatický záchvat. Obvykle uběhnu víc. Ono běhat tyhle "závody" je fakt něco jiného, než jen tak si hopkat kolem rybníka. Zaprvé tu bylo horko, všude mě stresovali rychlejší lidé (a Rita, co byla nebezpečně za mými zády) -takže jsem běhal podstatně vyšším tempem, než obvykle- a celkově jsem nebyl v "top-form". Fakt jsem se ale nahlas rozesmál, když mě předběhl chlap s kočárkem. To byl neskutečný borec. Jednou mě Rita doběhla a já začal panikařit a zrychlil ještě víc. (což asi byla chyba, protože to astma mám doteď) Pak jsem jí ztratil. Celou dobu jsem si říkal, jestli jsem se na to nepřipravil nějak špatně. Měl jsem víc spát? Jíst? Pít? Rozcvičit se? Neměl jsem tušení.

Upřímně řečeno jsem u konce vypadal fakt zuboženě. Samozřejmě tam začali VŠICHNI ZRYCHLOVAT a předběhlo mě snad 15 lidí. Vůbec jsem nevěděl, jestli mezi nima byla ona.

(Pro zajímavost jsme museli 20 minut čekat na Vojtu, který si řekl, že se vrátí tak ve 40)

Nakonec to ale dopadlo (na mé poměry) fakt dobře. 4400m za 22:45, Rita asi 3 minuty za mnou. Tým "Necvičící astmatický mrdky" vyhrál. Jako, normálně bych to vůbec neřešil kdo byl před kým, ale když mi nezávisle na sobě hned dvě různé holky (Kristýna a Jitka) řekly, že absolutně nemám šanci, tak jsem se docela nasral. (No hlavně mě to docela deprimovalo, když jsem si pak uvědomoval délku jejích nohou) To jako ne tohle.

Samozřejmě, abych to uvedl na pravou míru, Rita měla předtím týden na sporťáku zatímco já měl jenom týden mizernou životosprávu. Její čas byl rozhodně krutý. Tím mé "vytahování se" končí.

A je to holka.

"Tys jí porazil? Ale vždyť to je holka, debile."
"Tys jí neporazil? Ale vždyť to je holka, debile."

Takže toho bych radši nechal.

Radši bych to opatrně přesměroval na sebezlepšování. (ach, masturbace) Tohle byla tenhle rok snad první věc, na kterou fakt mohu být pyšný. Všechno ostatní je sračka nebo fail. Alespoň ty týdny trénování stály za to. Alespoň konečně něco stálo za to.
Tak se uvidíme 8. září na 10km Metro běhu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hever | E-mail | 7. července 2012 v 18:20 | Reagovat

Moc gratuluju Romane :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama