Mattoni Grand Prix

9. září 2012 v 0:15 | Happy |  Ostatní
Tak jsem doběhl desetikilometrový noční běh Prahou s oficiálním časem 1:01:15. (reálný vyšel pěkně na rovnou hodinu) Byl to očekávaný čas, nečekal jsem něco lepšího ani jsem nepředpokládal nějaký horší výsledek. Díky nachlazení jsem musel poslední týden trénování omezit, ale to by taky kdovíjak nepomohlo.

Přišel jsem tam asi o hodinu dřív a fakt chytře jsem si uklidil MP3 do bundy, kterou jsem nechal v úschovně. (I když ono to tak možná bylo lepší) Pak jsem chvíli bloudil, než jsem našel můj koridor. Totiž, lidé jsou rozděleni do různých skupin podle toho (alespoň myslím), jaký si dali očekávaný čas při registraci. Já byl D. Sledovali jsme vedoucí skupinu (A) jak se rozehřívá. Jo, to bylo drsný. Jako D jsme tedy vyběhli až předposlední. Přesto byl začátek chvíli ucpaný.

Po minulých zkušenostech jsem na začátku běžel relativně pomalu, ale to bylo pěkně smutný kill-yourself-tempo, soudě podle toho kolik lidí mě předběhlo. Jeden chlap mě předběhl asi třikrát a pak vždycky zpomalil na chůzi, díky čemuž jsem se zase dostal před něj. Toho jsem myslím dal. Běželi jsme asi 4 krát Pařížskou ulicí, což bylo fakt nepříjemný, protože pak už přesně VÍTE jak to je dlouhý. Počtvrtý jsem už fakt nechtěl. Fakt, že jsem si před startem prohlédl mapu, mi vůbec nepomohl. Docela jsem tam ztratil přehled a jejich cedule mě spíš víc mátly.

Noční Praha je fakt hezká a výhled na Hrad byl skvělý. Nevím, jestli to bylo v programu, ale taky tam byl ohňostroj. Cestou postávaly kapely a fanoušci. No, předpokládám, že 5000 lidí musí mít spousty přátel.

Mezi pátým a šestým kilometrem bylo občerstvení - kelímky s vodou a iontovým nápojem. Někteří lidé odmítali zastavovat a třeba svrhli na zem tucet naplněných kelímků jako nic. Všichni jsme je pak házeli na zem. To bych rozhodně nechtěl uklízet. Byste ale nečekali, kolik energie vám může dodat takový kelímek s vodou.

Na konci jsem odevzdal čip, dostal medaili s taškou (banán jsem nějak prošvihl) a šel pro batoh (na to, že jsem platil 200, mi dali docela dost věcí)...
Když se třeba tisíc lidí cpe pro svoje věci do malinkatý uličky..
Yeah.

Nakonec jsem s Vločkou a s Ritou jel domů.

Pociťuji zvláštní touhu jíst, pít a spát zároveň.

Kdyby se to nekrylo s maturitou (a.. učením se na maturitu), tak jsem chtěl zkusit půlmaraton. Jako, rozhodně nemějte špatnou představu, já jsem sportovní socka a tenhle rok počítám s 3 z tělesné výchovy. Koordinace očí a končetin mi je úplně cizí. Ale běhání je rozhodně zajímavá zkušenost (tleskající davy, vymezené trasy, ostatní běžci..) a ty vzdálenosti jdou natrénovat celkem v pohodě. Jenom je vždycky otázka v jakém čase.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama